Pasivní dům na klíč

Nucené větrání s rekuperací (řízeným zpětným využitím tepla) zajišťuje úsporu tepla na vytápění (až 30%). Automatický přísun čerstvého vzduchu, který je přečištěn přes filtry, poskytuje kvalitu vnitřního prostředí bez prachu a průvanu. Technologie nuceného větrání s rekuperací je jednoduše ovladatelná, kompaktní, přehledná a energeticky úsporná. Významný podíl na úspoře energie má rekuperace. Jedná se o technologii zpětného získávání tepla z odpadního vzduchu, které se v rekuperátoru předá čerstvému vzduchu přiváděnému do domu, aniž by došlo k jeho smíchání s odpadním vzduchem. Účinnost této technologie je 80 – 90%. Dům z ocelových modulu je tak stále řízeně větrán, je udržována vysoká kvalita vzduchu uvnitř domu s minimálním obsahem škodlivin (nečistoty a mastnoty z vaření, zápach z WC, vlhkost z koupelny…), a přesto nedochází ke zbytečným tepelným ztrátám jako u běžného větrání. Ventilační (rekuperační) jednotky mají standardně zabudovány pylové, prachové a alergenní filtry. Jednotky dokáží přesně dávkovat normou doporučené množství čerstvého vzduchu přiváděného do místnosti. Tím je ve vzduchu udržován nízký obsah CO2, což má pozitivní vliv na pohodu vnitřního prostředí.

Povrchová teplota obvodových konstrukcí (stěny, střecha, podlahy) je u pasivních domů i při nízkých venkovních teplotách stále dostatečně vysoká. Přibližuje se teplotě vnitřního vzduchu, tj. cca 20 °C (u výplní otvorů — oken a dveří — se povrchová teplota pohybuje cca 2–3 °C pod teplotou vnitřního vzduchu). U běžných staveb bývá povrchová teplota obvodových konstrukcí při nízkých venkovních teplotách výrazně nižší (kolem 12–14 °C). To způsobuje, že obyvatelé domu mají pocit chladu a otopná soustava tak musí dodávat větší množství tepla pro zajištění tepelného komfortu uvnitř domu.

V obdobích extrémně vysokých teplot se pasivní domy chovají obdobně jako běžné domy. Doporučuje se provést některá konstrukční opatření, která zlepší tepelnou stabilitu domu a zabrání jeho přehřívání. Zejména je důležité zastínění prosklených ploch orientovaných na jih, západ a východ (např. pomocí dostatečného přesahu střechy nebo pomocí předokenních žaluzií s čidlem a automatickým ovládáním). Díky efektivním domácím spotřebičům a technologickým zařízením se uvnitř pasivních domů uvolňuje méně odpadního tepla. Tepelné čerpadlo spolu s ventilačním zařízením (rekuperační jednotkou s bypassem) poskytuje i v obdobích extremně vysokých venkovních teplot příjemně ochlazený vzduch, což lze považovat za nadstandard oproti běžnému domu.

Díky kvalitnímu zateplení a provedení stavby (bez tepelných mostů) zajistí i minimální nouzové zdroje dostatek tepla. Například k vytápění dětského pokoje o ploše 16 m² v zimním období stačí tepelný příkon 150 W. Pro srovnání: výkon čajové svíčky je 30 W. K vytápění dětského pokoje tedy postačí pouhých pět svíček.

Pasivní domy jsou vytápěny (lépe řečeno dotápěny) malými zdroji tepla. Často se využívají malá tepelná čerpadla, střešní solární kolektory nebo malá krbová kamna na dřevo či pelety. Pasivní dům tak není závislý např na dodávce plynu z distribuční soustavy; v případě odstávky tak může bez problémů nadále fungovat. Další výhodou je, že i spotřeba elektrické energie je výrazně nižší, než u běžných domů.

Investice vložené do kvalitního zateplení a moderních technologií domu se díky úspoře provozních nákladů vrátí za 8–10 let. S dotací od státu, která může dosahovat až 585 000,- Kč, se de facto nevyplatí stavět standardní dům, protože dotace pokryje náklady na zateplení, kvalitnější zdroj tepla, lepší okna a dveře a vzduchotechnické instalace. S rostoucími cenami energií lze předpokládat, že návratnost pasivních domů bude v budoucnosti ještě vyšší.